Amtrak může mít potíže, ale Railroad Earth sedí pevně na kolejích
napsala Janie Franz, překlad Vlastimil Jiřiště
6.březen 2002
©2002 iBluegrass.com

Když Railroad Earth přisupěli minulý rok na scénu, nadchli skalní bluegrassové posluchače tím, co skupinky fanoušků v batikovaných tričkách oceňovaly již od dob, kdy skupina Leftover Salmon vydala svůj první rozsáhlý jam session. To, co přitahuje posluchače, jsou především textařské a muzikantské kvality členů kapely. Mnoho jam-sessionových kapel, ať hrají bluegrass či nikoliv, se vyznačuje 30-ti minutovými jamy, které vezmou posluchače na dlouhý hudební výlet blízko nebo daleko od původní melodie. Na rozdíl od bluegrassových kapel, které předvádějí své instrumentální schopnosti v krátkých figurách, jam-sessionové kapely se předvádějí po celou dobu, vzdalují se a přibližují se k původní melodii a nakonec, jsou li skutečně dobré, se vrátí zpět k vlastní písni. Texty skladeb patří k celému dobrodružství pouhou náhodou.
Railroad Earth však pohání právě texty, hlavně díky kytaristovi a zpěvákovi, Toddu Sheafferovi, dříve též RCA Records, From Good Homes. Jeho písničky na debutovém albu Railroad Earth "The Black Bear Sessions" dominují. Napsal sedm skladeb z deseti, jež se na albu objevují a spolupodílel se ještě na jedné společně se spoluhráčem z kapely Andy Goesslingem, který má také jednu svou skladbu na tomto CD.
Toto album vyrostlo z touhy zachytit intenzitu bluegrassových jamů, které se konaly jako zkoušky nebo když se všichni setkali na jednom pódiu. Na CD není nic přimícháno, kromě doprovodných vokálů, které byly přidány později. Z písniček dýchá bezprostřednost a vzrušení, společně se skvělou instrumentací, která je cele v souladu s duchem skladeb a s jejich texty. Některé skladby vás vezmou na cestu ve stylu skiffle-folk beatu, hlavně díky vynalézavým bicím a basové lince. Jiné mají srdcervoucí hloubku jako skladba "Chains", která pojednává o dědictví našich předků. A potom je zde sebezpytná skladba "Seven Story Mountain, která zachycuje atmosféru středního východu - způsob jakým je toho dosaženo s pomocí bluegrassových nástrojů je pozoruhodný. "Black Bear" najazzlá skladba, která ve vás vyvolá pocit hřmotně se pohybujícího medvěda a nostalgii skladeb Grateful Dead. A "Colorado" které není daleko od písní Johna Denvera, ale které vás nutí naložit auto a vydat se na cestu směrem na Západ a poslouchat zvuk zasněné kytary, mandolíny a houslí. A takto můžeme pokračovat dále a dále, každá skladba je jiná, v bluegrassovém hávu, ale v uctivém podání.
Členové kapely Railroad Earth, valnou většinou, vědí odkud tato hudba pochází. Ačkoliv jsou z východního pobřeží, mohou najít sve hudební kořeny až u Billa Monroa a Ralpha Stanlye, často díky muzikantům, kteří byli těmito bluegrassovými legendami značně ovlivněni. Tyto vlivy najdete u houslí Tima Carbona, mandolíny Johna Skehana i u banja a mandolíny Andyho Goesslinga. Carbone předtím hrával old-timové housle ve dvou kapelách, Falcon Ridge a Winterhawk. Skehan jezdíval na turné s mnoha bluegrassovými a rockovými kapelami. O Goesslingovi se říká, že umí hrát na cokoliv, do čeho se fouká, nebo to má struny (akustická kytara, mandolína, banjo, dobro, píšťalka, saxofon, atd.) Improvizují, ale nikdy to není neukázněné. Jednotlivým hudebním vrstvám dávají jasnou strukturu a přidávají své hudební mistrovství.
Carbone a Goessling hráli s Blue Sparks from Hell, když na jedné párty potkali Sheaffera a poprosili jej, zda by si s nimi a s partou přátel nezahrál jen tak pro radost. Od toho okamžiku věděli, že spolu něco udělají. Vzali Carey Harmona, bydlícího v New Yorku, který byl právě na turné s místní kapelou The Hour, na bicí a vytáhli Dava Von Dollena přímo ze školní lavice v New School, kde studoval jazz, aby s nimi hrál kontrabas. S lítostí musím poznamenat, že Harmon ani Von Dollen předtím nikdy bluegrass neposlouchali, ale rychle se jim zalíbilo, co slyšeli. Jejich jazzové vlivy dodávají směřování této bluegrassové kapely novou dimenzi.
Album The Black Bear Sessions, vydané vloni v červnu, odstartovalo turné Railroad Earth po největších bluegrassových festivalech. Nedávno podepsali smlouvu s Sugar Hill Records a v červnu 2002 se chystají vydat své druhé album. Některé z písniček tohoto alba můžete poprvé slyšet na některém z jarních festivalů. Railroad Earth mají ve svém kalendáři některé z největších festivalů tohoto roku: the Suwannee Spring Fest (Live Oak FL), the Old Settler´s Music Festival (Austin TX), Togetherfest (Pocohontas AR), Merlefest (Wilkesboro, NC), the Telluride Bluegrass Festival (CO) a High Sierra Music Festival (CA).
Přesné termíny a místa můžete najít na stránkách www.railroadearth.com. Pokud vystupují někde blízko vašeho města, rozhodně nebudete litovat, vydáte-li se na jejich koncert.
A pozor, abyste nedostali infarkt, až Harmon začne zkoušet svoje bicí. Carbone říká, že na některých bluegrassových festivalech ne ně diváci bučeli, když viděli bicí. "Šli jsme rovnou na to," říká. "Toddovy písničky je všechny získali. Potom nás lidé zastavovali a říkali že ty bicí je nejprve trochu zarazili, ale že písničky a muzika byly tak skvělé, že ani nepřemýšleli o tom, že to vlastně není pravý bluegrass." Kapela může přijet kdykoliv znovu, říká Todd.
Corbone si uvědomuje, že se pohybuje někde mezi improvizací a tradičním bluegrassem. "Je zde snad nebezpečí, že bychom narušili čistotu amerického lidového stylu?" ptá se. Když odhlédneme od bicích a jamování, najdeme Sheafferovy písničky a improvizační kořeny bluegrassové hudby, dodává Carbone."Bill Monroe poslouchal blues, když začínal. Ve zpěvu Ralpha Stenleye můžete rovněž slyšet bluesové vlivy."
Pro mladé lidi, kteří nevyrostli na bluegrassu nebo old timové hudbě, jsou kapely jako Railroad Earth těmi, kdož mohou předat toto dědictví novým posluchačům. "Neklameme sami sebe," říká Carbone, "Víme, kde jsou naše kořeny. Tímto způsobem udržíme tradici stále živou."

převzato z iBluegrass.com.